Jiz minulou halovou sezonu jsem pokukoval po drevenych listech na Gauiho. Ovsem nejak moc jsem to neresil a lital bile plasty. Ovsem po rozhovoru s nekolika lidma, kteri velmi doporucovali drevene, jsem je taky obednal. Pridal jsem i nejake nahradni dily. Je to zajimave, ale s Gauim jsem dosud nemel zadnou kolizi a dily jsem nepotreboval. Do zasoby se ale aspon zakladny hodi. Celkova cena byla nadhernych 70$ i s postou. Obednaval jsem v pondeli vecer a doufal ze do vanoc budou doma. Jak jsem byl ale prekvapen, kdyz dneska rano zazvonila postacka s balikem.
Nyni mam tedy 3 druhy listu. Bile plasty, cerne plasty a drevaky za 3,99$. Bude tedy velke srovnavani vlastnosti. Obednal jsem i o neco vetsi padla nez jsou originaly. Jsem zjedav, jestli budou mit nejaky vetsi vliv na letove vlastnosti. Dal uz to jsou klasicke ND.
Gaui je tedy na letosni sezonu plne vyzbrojen. Uz se tesim na prvni halu kde ho poradne testnu. Nejspis to bude na Krtkoveni v Radonicich, kde je paradni ohromna hala a da se zkouset kde co.
Futaba T8FG
Po par padech s Protosem, ktere byli zapricineny zahlcenim prijmace, jsem se rozhodl, ze dalsi lety budou az s novou vysilackou. Trvalo to hodne dlouho. Nyni uz je ale nova Futaba doma. Rozhodoval jsem se mezi T8FG a Aurorou. Po zvazeni nekterych aspektu, jako je hmotnost prijimacu, funkcnost a podobne jsem nakonec zvolil prave Futabu. Take je to pro me nejhezci vysilac co je momentalne na trhu. Nadherne ciste linie matneho plastu na sobe nezanechaji ani spinu ani otisky. Vysilac je navic oproti JR9XII uzasne lehky.
Pri prvnim prochazeni menu jsem byl naprosto dezorientovany. Zvyky s JR byli uplne jine, takze jsem ze zacatku hodne tapal. Nyni uz jsem se v menu zabydlel a pripada mi naprosto spickove. Logicky rozdelene do tri nabidek. Ovladaci dotykove kolecko bylo super uz od prvniho kontaktu. Perfektne kombinuje rolovani v menu a potvrzovani nabydek. Lepsi uz snad muze byt jen dotykovy display.
Pri sundani spodniho krytu me prekvapila cistota elektroniky, jedna deska, nikde zadne vlajici kabely. Prehozeni modu byla otazka chvile. Vysilac se prodava pouze v mode 2. Predelani na mode 1 je ale naprosto jednoduche. Staci premontovat jednu plastovou desticku na druhy knypl a tim to konci. Zadne vyndavani pruzinek, sroubovani spousty sroubku a pod.
Momentalne jsem dal setovy prijmac R6008HS do Gauiho. Ten ale pozdeji dostane mensi a tenhle pujde do Protose. Z vysilace jsem nadsen a nasledujici sezona se muze rozjet v plnem proudu.
Pri prvnim prochazeni menu jsem byl naprosto dezorientovany. Zvyky s JR byli uplne jine, takze jsem ze zacatku hodne tapal. Nyni uz jsem se v menu zabydlel a pripada mi naprosto spickove. Logicky rozdelene do tri nabidek. Ovladaci dotykove kolecko bylo super uz od prvniho kontaktu. Perfektne kombinuje rolovani v menu a potvrzovani nabydek. Lepsi uz snad muze byt jen dotykovy display.
Pri sundani spodniho krytu me prekvapila cistota elektroniky, jedna deska, nikde zadne vlajici kabely. Prehozeni modu byla otazka chvile. Vysilac se prodava pouze v mode 2. Predelani na mode 1 je ale naprosto jednoduche. Staci premontovat jednu plastovou desticku na druhy knypl a tim to konci. Zadne vyndavani pruzinek, sroubovani spousty sroubku a pod.
Momentalne jsem dal setovy prijmac R6008HS do Gauiho. Ten ale pozdeji dostane mensi a tenhle pujde do Protose. Z vysilace jsem nadsen a nasledujici sezona se muze rozjet v plnem proudu.
Nové sfg plůtky
Nedávno mně zajual článek o sfg plůtcích. Psalo se tam, že jsou rychle vyrobitelné levné a efektivní, tak jsem neodolal a jedny vyrobil svému akrobatu. Výroba byla opravdu rychlá a práce šla pěkně od ruky. Po přidělání na letadlo nevypadal celek vůbec špatně, mně se naopak líbí. Jedinou nevýhodu jsem spatřil v poměrně velké váze na koncích křídel. V letu se ale nijak významně neprojevila. Letadlo bylo mnohem klidnější, přesnější a konečně s nim jdou zalítnout parádní nožáky.




Submicro heli
Po dlouhý době jsem se opět dostal k mému výtvoru submicro helisky. Jak uběhl čas, tak se i změnily plány, takže jsem starý modely zavrhnul do zapomění a vytvořil vše nový a lepší. S největší pravděpodobností se i zvětší průměr rotoru na cca 30cm. Je to z důvodu plošného zatížení a použitého ozubení. Nějakou chvíli jsem laboroval s motorkem místo kardanu, ukázalo se to ale jako slepá cesta, takže kardan je zpět v celé své kráse. :-) Momentální model už vypadá, že by mohl být i finální, takže skutečná realizace by nemusela být už daleko. Každopádně chci stihnout helinu postavit a odladit do příští halový sezóny. Tak někde v průběhu října čekejte finální kousek.
Gaui 200
Letos se zadařilo, a tak mohu představit další helinu v mém letovém parku. Jedná se o vrtulník Hurricane Gaui 200EP.
Gaui je určen hlavně pro halové létání, ale mám odzkoušeno, že lze létat i venku. Musí být ale téměř bezvětří.
Vrtulník je balen v pěkné a tuhé krabici. Používám jí pro převoz, protože se do ní Gaui vejde naprosto přesně. Já měl k dispozici kompletní set i s elektronikou. Osadil jsem ho tedy podle návodu dodanými komponenty. Později se ale ukázalo vrtulkové servo jako nedostatečné, proto jsem ho vyměnil za INO-LAB HG-D201HB. Také mě zajímala funkce setového gyra. To mě příjemně překvapilo. Drží podobně jako LTG2100, pouze je náchylné na tepelné změny. Baterie jsem zvolil Zippy Rhino 610 od firmy Hobby aréna se kterými mám velice dobré zkušenosti.
Vrtulník je na svou velikost stabilnější než jsem čekal. Po pár seznamovacích letech jsem sundal závažíčka a osadil delší drát pádel. V této konfiguraci je Gaui schopen zalétnout i vyšší akrobacii. Já zatim létám plastové listy. Po osazení dřevěnými by vrtulník měl ožít ještě daleko víc. Při sto procentech na křivce plynu rotor točí okolo 3000ot/min, což plastové listy kupodivu ještě snáší.
Vrtulník je díky své velikosti a váze velice odolný. Jediné co občas odejde jsou plastové nožičky podvozku. Létat se s nim dá na neuvěřitelně malé ploše, proto se dá brát sebou téměř kamkoliv.
S Gauim mám zatim jen dobré zkušenosti. Už od začátku je plně v kovu, takže jediné co by se dalo ještě zlepšit je osazení kardanem, který je nabízen v samostatném kitu.
Do haly pro nácvik akrobacie je to bezkonkurenční stroj.
Gaui je určen hlavně pro halové létání, ale mám odzkoušeno, že lze létat i venku. Musí být ale téměř bezvětří.
Vrtulník je balen v pěkné a tuhé krabici. Používám jí pro převoz, protože se do ní Gaui vejde naprosto přesně. Já měl k dispozici kompletní set i s elektronikou. Osadil jsem ho tedy podle návodu dodanými komponenty. Později se ale ukázalo vrtulkové servo jako nedostatečné, proto jsem ho vyměnil za INO-LAB HG-D201HB. Také mě zajímala funkce setového gyra. To mě příjemně překvapilo. Drží podobně jako LTG2100, pouze je náchylné na tepelné změny. Baterie jsem zvolil Zippy Rhino 610 od firmy Hobby aréna se kterými mám velice dobré zkušenosti.
Vrtulník je na svou velikost stabilnější než jsem čekal. Po pár seznamovacích letech jsem sundal závažíčka a osadil delší drát pádel. V této konfiguraci je Gaui schopen zalétnout i vyšší akrobacii. Já zatim létám plastové listy. Po osazení dřevěnými by vrtulník měl ožít ještě daleko víc. Při sto procentech na křivce plynu rotor točí okolo 3000ot/min, což plastové listy kupodivu ještě snáší.
Vrtulník je díky své velikosti a váze velice odolný. Jediné co občas odejde jsou plastové nožičky podvozku. Létat se s nim dá na neuvěřitelně malé ploše, proto se dá brát sebou téměř kamkoliv.
S Gauim mám zatim jen dobré zkušenosti. Už od začátku je plně v kovu, takže jediné co by se dalo ještě zlepšit je osazení kardanem, který je nabízen v samostatném kitu.
Do haly pro nácvik akrobacie je to bezkonkurenční stroj.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
